Proč inflace neklesá tak rychle, jak ČNB předpokládala?

Česká národní banka snížila základní úrokovou sazbu třikrát v průběhu roku 2024, přesto spotřebitelská inflace zůstávala ke konci roku nad dvěma procenty. Pro mnohé domácnosti to byla záhada: sazby klesají, ekonomické zprávy hovoří o zpomalení, ale ceny v obchodech neklesají. Kde je problém? Klíčem jsou takzvané sekundární efekty inflace – tedy skutečnost, že původní cenové šoky (energie, doprava, potraviny v letech 2021–2023) se postupně přelily do cen služeb, nájmů a mezd. Tyto složky reagují na měnovou politiku s výrazným zpožděním, někdy i osmnáct měsíců až dva roky po původním impulzu. ČNB toto zpoždění předpokládala, avšak podceňovala houževnatost sektoru služeb. Restaurace, kadeřnictví, opravny – tato odvětví zdražila v reakci na vyšší mzdové náklady a ceny vstupů, a zpět se ceny nevracejí ani při klesající poptávce, protože provozovatelé preferují snížení objemu prodejů před snížením ceny. Výsledkem je tzv. asymetrická cenová rigidita. Data ČSÚ za třetí čtvrtletí 2024 ukazují, že ceny v sekci rekreace, ubytování a restaurace rostly meziročně o 4,1 %, přičemž celková inflace činila 2,6 %. Bez normalizace v sektoru služeb je tedy návrat k cíli ČNB pomalejší, než modely centrální banky v roce 2023 předpokládaly.